Jarní víkend 29.-30.3.2008
Hafaní kamarádi, to vám musím povědět, měla jsem báječný víkend J
SOBOTA 29.3.2008
V sobotu dopoledne jsme vyrazili za moji kamarádkou maďarkou Eliškou a jejíma páníčkama Kaťou a Tomem do chatové oblasti u vesničky Koryta. Po příjezdu a přivítáním s Eliškou jsme vyrazili na túru do lesa a v polovině cesty na nás čekala krásnou roubenka, která patří Katce. Všichni páníčkové si tu udělali obědovou přestávku, opekli na ohýnku buřtíky, něco málo popili a vyráželo se dál. A my hafánkové jsme nedostala ani kousíček buřtíka L že prý by nás po něm bolelo bříško…Po přestávce jsme vyrazili dále lesem, Eliška je můj velký vzor, šmejdily jsme spolu lesem křížem krážem, dokonce jsme vyčmuchaly srnku, ale páníčkové nás obě rychle odvolali, takže žádné výprava se nekonala J Byla to parádní procházka podél řeky Střely, dokonce jsem měla svoji koupací premiéru. Eliška jako starej mazák, vlítne do řeky jako nic a jak hezky plave. Mě to sice krapánek trvalo, než jsem se osmělila a do řeky vlezla, ale když jsem zjistila, že je to prima a nic mi voda nedělá, jenom krapánek studí, tak jsem se namočila až k pupíku J
Během cesty se k nám přidal místní hafaní obyvatel jménem Max a dělal mi průvodce krajem. Taky mi ukázal krásně voňavého hovňouse, tak jsme neváhali a všichni si na něj náležitě pochutnali, akorát páníčkové to opravdu neocenili. Jediné vada na kráse tohoto báječného dne je, že mi nedělá dobře jízda autem, při cesta tam i nazpátek jsem se v autě poblinkala L A to jsem ráno skoro nebaštila a během dne jediná bašta byl pan hovňous… Ano, na zpáteční cestě jsem páníčkům v autě udělala pěknou neplechu…měli jste vidět jejich výraz, když viděli vyzraceného pana hovňouse na dece na sedadle…Posledních 15km jsme jeli se staženýma okýnky. Jakmile jsme dorazili domů, zbaštila jsem misku granulí a spinkala a spinkala….
Eliška a Anie
PS: Panička se ptá: Milý páníčkové hafánků, nemáte nějakou radu, aby Anie nebylo v autě špatně a nezvracela? Nemáte s tím taky někdo zkušenosti? Nebylo to prvně, co Anie v autě zvracela. Jako malá, když mi seděla Anie na klíně, tak jí nikdy nic nebylo, ale teď, co jezdí sama vzadu, tak na sedačce chvíli neposedí a je jí špatně.
NEDĚLE 30.3.2008
V neděli jsme vyrazili s páníčkama na pěkný špacír podél přehrady Klabavy a cílem cesty byla poutní kaple Navštívení Panny Marie na pahorku Vršíček. Ale největší novinka nedělní procházky je, že už jsem prvně i plavala a nosila klacík z vody J Dřív jsem si ve vodě jenom cárala nožičky, ale už je ze mě taky vodní pes. Páníčkové z toho měli velkou radost, tak si mě náležitě dokumentovali.
Pláváček Anie
Po cestě nazpátek jsme ještě potkali mého kamaráda Amerického pitbullteriera Arnyho a jeho kamaráda Dalmatina. Chvíli jsme si pohráli a šlo se domů, už jsem se těšila na misku granulí a pelíšek.Byl to krásný, ale vyčerpávající víkend.
Všechny fotky si můžete prohlédnout tady .
